Přesun do Pekingu jsme realizovali místním rychlovlakem, který nás teleportoval necelých 5 hodin rychlostí přesahující 300 km/h.

Překvapilo nás, jaký rozdíl je mezi Šanghají a Pekingem. Domluvit se anglicky je tu poměrně problém. Když jsme se snažili objednat po přijezdu večeři, dostali jsme 2 jídla místo tří a o rýži jsme museli žádat metodou „ukaž obrázek na mobilu“.

Pozitivem je místní pivo Yanjing, mnohem lepší než Tsingtsao, které jsme zkoušeli v Hong Kongu a Šanghaji. Bohužel nemáme poblíž hotelu žádný park a tak musíme s pivem po večerech zevlovat na ulici.

Den 16, 17 – vzhůru do Pekingu, foto 1

První den po přijezdu jsme se vydali na Tiananmen Square, Náměstí Nebeského klidu, neblaze proslulé protesty z roku 1989 a také místo s velkou koncentrací památek. Rozlohou zhruba stejně velké jako celý Vatikán.

Den 16, 17 – vzhůru do Pekingu, foto 2

Hned při vstupu na náměstí nás překvapily všudypřítomné policejní kontroly, které jsme zatím nikde jinde mimo vstupů do hromadné dopravy neviděli.

Den 16, 17 – vzhůru do Pekingu, foto 3

Vzhledem k tomu, že je neděle a náměstí je velmi přelidněné, rozhodli jsme se přesunout na prohlídku parku Temple of Heaven a na závěr na ulici Qianmen, kde jsme objevili restauraci s údajně nejlepší pekingskou kachnou ve městě.

Den 16, 17 – vzhůru do Pekingu, foto 4

Kachna byla skvělá, ne tolik hodinová čekačka, než se pro nás uvolní stůl.

Den 16, 17 – vzhůru do Pekingu, foto 5